Podzimní čas k nám do Lhoty opět přivábil Thomase Pedroliho a spolu s ním peníze. Tedy spolu s ním téma “peníze”, avšak ve skutečnosti se dalo do přirozeného, plynulého toku kromě několika barevných bankovek také spousta hluboko uloženého, vyřčeného či nevyřčeného, strnulého nebo bolavého.
Ač se chvílemi vznášely prostorem židle, ač to bylo často k od srdce zasmání, ač jste si mohli dovolit se zavřenýma očima spadnout naznak s důvěrou, že vás prostě někdo zachytí, přesto to nebyla klasická intuitivka, na kterou jsme za ta léta ve Lhotě zvyklí.
A proto ještě více obrovské díky a vděk za sílu této skupiny, za všechny projevené emoce, za všechny odvyprávěné příběhy a objetí.
Chvála kapesníkům…
Moc díky Labyrintu i spolku Kapradí za laskavé zázemí.
Lenka Pietraszková
