V minulých dnech se v Labyrintu hodně skloňovalo téma stáří a smrti. Navštívila nás lektorka Hana Vavrečková z novojičínského mobilního hospicu Strom života s workshopem “Co teď, co potom?“ S dětmi všech trojročí postupně otevřela témata témata koloběhu života, smrti, loučení se s blízkými či emocí spojené se ztrátou někoho blízkého. Děti si mohly vyzkoušet prostřednictvím simulátorů tělesné handicapy jako například šedý zákal, nedoslýchavost nebo omezení jemné motoriky rukou.
A jak to bylo u nejstarších dětí?
“Studenti měli možnost nenásilnou a velmi citlivou formou navnímat téma smrti. Navázali tak na literaturu, ve které jsme se věnovali knize “Dopisy na konec světa” od Avy Dellairy, kde jsme se bavili o životních ztrátách (nejen lidí, kteří zemřeli, ale celkově o ztrátě všeho, co je pro nás důležité).
Během workshopu si každý z nich vyzkoušel, jaké to je žít život jiných. Hra spočívala v tom, že si každý vybral jednu obálku, ve které se dočetl o své fiktivní životní roli (někdo se narodil do bohaté rodiny, jiný se narodil bez ruky, se sluchovým handicapem, přišel o rodiče atd.). Následně dostávali obálky, ve kterých se dozvídali po desetiletích informace, kam se jejich život ubírá. Někdo si žil spokojeně dál, někdo musel zanechat kariéry, něčí osud skončil velice brzy a nečekaně, někdo se dožil stáří se všemi obtížemi. Během jednotlivých desetiletí přicházeli o své blízké, museli se rozloučit se svou kariérou, s koníčky. Postupně se zhoršoval jejich zdravotní stav a přibývaly pomůcky, které si mohli vyzkoušet. Někdo oslepl úplně, někteří měli ortézy, chodítko atd. Bylo krásné vidět, jak je naštvalo, když jejich život najednou skončil. Po hře si s lektorkou povídali o práci mobilního hospice a také velmi zúčastněně vyjadřovali své postřehy a prožitky ze hry.”
Petra Raabová
